Stavební vývoj
Toužimský zámek sice nepatří mezi největší panská sídla Čech, ale jeho více než 800leté trvání jej řadí k těm nejstarším. Jeho stavební vývoj je proto velmi složitý a v některých fázích stále nejasný. V minulosti se stavebním vývojem zabývali někteří badatelé 19. a 20. století, nejpodrobněji Anton Gnirs ve své Topografii. První důkladnější stavebně historický průzkum však provedl až zkušený tým SÚRPMO (Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů) pod vedením skvělého odborníka prof. Dobroslava Líbala v roce 1974. Také tento průzkum konstatoval mimořádnou složitost stavebního vývoje a nastínil pouze určitou představu vycházející z tehdy dostupných informací archivního a terénního průzkumu. Bohužel pro toužimský zámek zcela chybí kvalitní archeologické průzkumy, které jsou pro poznání stavebního vývoje celého komplexu zcela zásadní. Mnoho zajímavých informací mohl přinést stavebně geologický průzkum Horního zámku, prováděný v roce 1973 firmou Geoindustrie, ale tyto nebyly řádně zdokumentovány a cenné archeologické informace se tak nenávratně ztratily. Ani v následujících letech (výstavba sídliště na ploše bývalého zámeckého parku letech 1988-89 a stavba nové komunikace ulice Na Výsluní v roce 2005) nebyla archeologii věnována odpovídající pozornost a tak jsme nenávratně přišli o řadu cenných informací.
Nejnovější terénní poznatky a také nově objevené archivní materiály korigují dosavadní představy o stavebním vývoji zámeckého komplexu a přinášejí nové otázky. Aktualizace stavebně historického průzkumu, provedená v roce 2011, potvrdila některé dřívější poznatky a některé, díky novým objevům, výrazně zkorigovala. Dosud nedostatečně zpracovaný je restaurátorský průzkum, zejména nově odhalených maleb a omítek. Nepodařilo se zatím upřesnit stáří nejstarších částí objektů včetně palácového traktu Horního zámku. Překvapení přineslo dendrochronologické datování prvků krovu na Dolním zámku, kde se předpokládalo, že tento pochází až z doby po požáru v roce 1752, ovšem ve skutečnosti je z doby po roce 1652, jde tedy o nejstarší zachovanou krovovou konstrukci v areálu zámku i na území města Toužimi. Pro další poznání však nadále zůstává v platnosti zásadní význam archeologie a podrobnější archivní rešerše v archivním fondu Velkostatek Toužim.
Jiří Schierl